Výlet do Anglie

15.10.2008

Více fotografií

V sobotu 27. září odpoledne se vydal zájezdový autobus plný žáků ze ZŠ Ukrajinská na cestu za poznáním. Cílem  výpravy bylo navštívit hostitelské rodiny, komunikovat s nimi v jejich jazyce a zároveň poznávat krásy Londýna a jihu Anglie. Posádka autobusu nyní vzpomíná na nezapomenutelné zážitky z cest.

• Den první

  Někteří z nás už jednu zkušenost se zájezdem do Anglie měli. Absolvovali jej před dvěma lety. Ale pro  většinu  to byla cesta do neznáma. Vycestovali jsme z Růžového pole ve čtyři odpoledne. Cesta ubíhala rychle, navíc jsme si ji zpříjemňovali zastávkami u benzínek, kde jsme vždy stačili zobnout i něco dobrého. Celí natěšení na plavbu trajektem jsme po půlnoci usnuli.

• Den druhý

  V ranních hodinách autobus zastavil na delší dobu, čekalo nás nalodění. Očekávaných 75 minut cesty  z Calais do Doveru jsme trávili na pohodlné palubě trajektu, procházeli jsme si obchůdky a občerstvení, sledovali jsme, zda zahlédneme břehy Anglie, ale pro ranní mlhu jsme se dočkali jen částečného výhledu na východ slunce.

  Zato výjezd na anglickou pevninu byl  ohromující. Přístav plný lodí, bíle útesy, ranní „traffic jam“, prostě jsme se ocitli ve velkém světě. Proto „hurá“ do Londýna.

  Těsně před devátou  hodinou místního času  náš pohodlný, klimatizovaný autobus  s řidiči „Karlem a Karlem“ zastavil na parkovišti v Greenwich. Zahájili jsme první procházku po londýnské  půdě. Uvítal nás nádherný park plný staletých stromů (povídal pan uč. Maršálek, že to jsou platany). Uprostřed parku, vedoucího k Námořní akademii a Námořnímu muzeu, jsme si prohlédli budovu Královské observatoře a  místo, kudy prochází nultý poledník.

  Došli jsme do Docklandu a dále pokračovali vyhlášeným double-deckerem. Seděli jsme všichni nahoře a červený autobus se roztomile nakláněl při průjezdu klikatými ulicemi.

  Autobus nás dopravil do City of London, což bylo jádro naší návštěvy.

  Procházeli jsme kolem nejznámějších památek této části Londýna: Monumentu to the Great Fire, St. Paul Cathedral, lodi kapitána Drakea.

  Blízko řeky Temže nás oslovil Frankenstein. Pravý a nefalšovaný. Tuhla nám krev v žilách. V jeho společnosti se pohybovalo několik čarodějnic a jiných bytostí. Jedině pan uč. Maršálek zachoval chladnou hlavu a obětoval se pro slevu skupinového vstupného do muzea hrůzy.

  Položil vlastní hlavu pod gilotinu a „vyměnil“ ji za vstupenky. Zážitky z muzea byly neuvěřitelné. Někteří plakali, jiní děsem ztuhli a nemohli jít dál, ale nakonec byli šťastní, že si té pravé nefalšované pověstné anglické hororové hrůzy dosyta užili.

  Polechtaní strachem jsme si dali pořádnou svačinovou pauzu na nábřeží Temže.

  Naše cesta pokračovala dál. Londýn nám odkrýval své pamětihodnosti. Zastavili jsme u Shakespearova divadla Globe, strávili jsme dvě hodiny na válečném křižníku Belfast, obdivovali jsme hradby Toweru a zlatým hřebem byl otevírající se Tower Bridge, na jehož věž jsme si vyšlápli, abychom se s Londýnem pro tentokrát  rozloučili. Byli jsme unavení, ale plní dojmů.

  Teprve nyní nás čekal křest ohněm. Za pár desítek minut si nás vyzvednou rodiny, u kterých budeme 4 dny bydlet…….

  Jací budou? Budeme se jim zamlouvat? Budeme jim rozumět, budou rozumět oni nám? Přijmou drobné dárky, které jim vezeme? To vše přinesou následující okamžiky.

  Byli jsme na místě. Vesnice, spíš městys, poblíž Brightonu. Na parkovišti čekalo seskupení lidí. Stáli v hloučku, nebylo jasné, kdo ke komu patří, kdo na koho čeká. Kdyby měli alespoň cedule se jmény, tím by se představování zkrátilo……

  Vtom vyběhla paní Lizzy a neopakovatelně zpěvavou angličtinou  nahlas zarecitovala: „How are You?“ Oddechli jsme si, rozumíme!!! Ledy byly prolomeny.

  Vypukl čilý ruch, rodiny byly v naprosté pohodě. Rozebraly si nás a my se po dlouhé a opravdu  náročné  cestě dostali na místo určení. Ráno budeme všem vyprávět, jak skvěle nás přijaly. Jsou to nesmírně milí lidé.

• Den třetí

  Je úterý, jsme po první anglické snídani, rodiny nás vyložily u našeho autobusu připraveného na cestu za dalším poznáním. Vydáváme se do Hastingsu. Pospáváme, povídáme si, někomu se v žaludku bouří lupínky, burákové máslo a marmeláda. Navečer si raději řekneme o toasty a čaj, ať jsme zítra ráno svěží a vybalancovaní na jízdu autobusem.

  Přežili jsme, Karel a Karel ochotně zastavili všem potřebným. Doléhal k nám hukot vln a silný mořský vzduch. Z parkoviště jsme stoupali k pašeráckým jeskyním. V jeskyních jsme si užili podívanou  kombinovanou s hrami a výkladem o slavných pašerácích a jejich konci.

  Jeskynní hlubiny vystřídal otevřený pohled z bývalého nádvoří hradu.

  Neuvěřitelným zážitkem byl pohled na muže vysávajícího trávník vysavačem. Už první den jsme si říkali, jak je možné, že nikde neleží ani papírek. A ejhle, vysvětlení se dostavilo samo.

  Návštěvu Hastingsu jsme ukončili pobytem na molu a promenádou.

  Ten den nás čekala ještě jedna úžasná podívaná na Křídových útesech. Cestou k nim jsme se zastavili v Easburneu, oblíbeném přímořském letovisku.

• Den čtvrtý

  Většinu dne jsme věnovali prohlídce podmořských akvárií ve městě Brightonu. Odpoledne jsme obdivovali druhý největší hradní komplex v Anglii Arundel Kastle.

• Den pátý

  Měli jsme dojem, že vše zajímavé jsme už viděli, ale návštěva Nelsonovy lodí Victory v přístavu Portsmouth předčila naše očekávání. Protože nám vyučující připravili pracovní listy se zadáním anglicky získat informace o bitvě u Traffalgaru a celý den jsme strávili oslovováním  a rozhovory s návštěvníky námořního komplexu, nestačili jsme zaregistrovat, jak čas utíká a že nadešel podvečerní čas vrátit se k rodinám. V autobuse na zpáteční cestě jsme dostali úkol vyzpovídat naše rodiny, vyfotit si je a všechny informace uchovat písemnou nebo jinou formou. Večer jsme si uvědomili, že náš pobyt končí a nám se nechce odjet… Některé z nás čekalo ještě překvapení. Po osmé večer kdosi zazvonil.Za dveřmi k našemu údivu stáli naši vyučující. Přišli se na nás podívat. Že by kontrola? …

• Den šestý

  Čas velkého loučení. Slibujeme, že jim budeme psát. Ozývá se pouze angličtina, jsme spokojení, konečně plynule komunikujeme. Děkujeme našim hostitelům, rozdáváme poslední kartičky s poděkováním. Odjíždíme do Londýna.

  V Londýně jsme zhlédli London Eye, Westminster bridže, opatství, Big Ben, Soho, China Town, budovy parlamentu, Buckinghamský palác, Traffalgarské náměstí, Piccadilly… Odpočinuli jsme si v londýnských parcích, kde jsme krmili ochočené veverky.

  Nadzemní dráhou jsme se vrátili k našemu autobusu, který na nás čekal v Greenwich.Tím naše putování po Anglii pro tentokrát skončilo.  Budeme se těšit na další návštěvu této zajímavé země. A co vy? Nevydáte se v našich stopách?

Vaše posádka.

Akce - školní rok 2008/09